O svatém Floriánovi

Svatý Florián – patron hasičů

 Svatý Florián (také Florián z Lorchu) je katolický svatý, mučedník, jeden z tzv.  Čtrnácti  svatých pomocníků a první rakouský svatý. Již od středověku je ochráncem před požáry a patronem  hasičů, ale také všech profesí spojených s ohněm, jako jsou hutníci, kominíci, hrnčíři či pekaři. Jeho památku si připomínáme 4. května, kdy má svátek Květoslav, který vychází z latinského slova florere - kvést.

 Narodil se ve III. století v nynějším Rakousku, v době kdy toto území patřilo římské provincii Noricum a císař Dioklecián ji připojil k Pannonii. Jako dítě byl pokřtěn a křesťansky vychován, posléze se stal důstojníkem v římském vojsku a následně i  vedoucím kanceláře císařského místodržícího pro provincii. Právě za vlády císaře Dioklecána probíhalo pronásledování křesťanů prostřednictvím čtyř protikřesťanských ediktů z let 303 a 304. V okolí dnešního města Lince, dal jeho římský místodržitel Aquilinus pozavírat a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Florián se pokusil osvobodit z vězení 40 zatčených křesťanů, ale byl při tom přistižen a sám uvězněn. Přes neustálé týrání, kdy odmítl zapřít svou víru a obětovat bohům, nevzal soud ohledy na jeho zásluhy v armádě ani na jeho bezúhonný život a vydal ho katům. Ti mu dne 4. května r. 304 přivázali na krk mlýnský kámen a hodili ho do řeky Enže poblíž římské osady Lauriacum (dnes Lorch, část obce Enns v Rakousku). Floriánovo tělo nalezla vdova Valérie. Nad jeho hrobem časem vyrostl kostel a již v 6. století klášter Sankt Florian ve stejnojmenném městečku.

    Ostatky sv. Floriána byly v 11. století rozděleny, část z nich byla převezena do Říma, část do Krakova (stal se jedním z polských patronů) a z Polska pak byla za císaře Karla IV. malá část jeho relikvií převezena do chrámu sv. Víta v Praze. Další část relikvií je umístěna v katedrále v Olomouci, a v kostelích na Kladně, v Jaroměři, v Havlíčkově Brodě a jinde. Tyto maličké kousky Floriánových ostatků měly ve středověku chránit města před požáry.

Kromě ohně pomáhá při neúrodě, proti bouři, při spáleninách. Zobrazuje se jako římský voják s kopím v ruce, jak s putýnkou hasí hořící dům, hrad či město.

U nás je jeho socha dodnes častou ozdobou návsí či výklenků ve štítech chalup a byl i častým námětem  lidových maleb na skle a svatých obrázků jako symbol ochrany před požárem. Například v Netolicích je jeho obraz na domě „u Pilátů“ ve Václavské ulici, bohužel již ve špatném stavu a nově i na opravených Božích mukách v Gregorově ulici.

Z  Netolic je zaznamenáno i původní volání ponocného:  

„Chval každý duch Hospodina, odbila desátá (12tá atd.) hodina; svatý milý Floriáne, tohoto města patrone, chraň nás od škodného ohně. Panenko Maria, buď nám milostivá. Chval každý duch Hospodina, odbila 12tá hodina!“ Ráno při poslední hodině po slovech „buď nám milostivá“ zpíval: „Opatrujte světlo, oheň a vstávejte s Pánem Bohem.“    

Řád sv. Floriána je jedním z nejvyšších hasičských vyznamenání a uděluje se členům a organizačním jednotkám SH ČMS za mimořádné výsledky. K udělení řádu sv. Floriána může dojít až po udělení medaile "Za mimořádné zásluhy". Řád sv. Floriána je výběrové vyznamenání udělované výkonným výborem sdružení na návrh okresního sdružení. K řádu náleží diplom a stuha.

                                                                                                                                                                                           Oldřich Petrášek